Životní styl je obecně považován za jeden z klíčových determinantů zdraví a sehrává důležitou roli ve způsobu interakce člověka s prostředím. Stejně tak je zdravý životní styl základním prostředkem prevence vzniku nejčastějších civilizačních chorob.
Učitelská profese s sebou nese řadu zdravotních rizik v podobě dlouhodobé nadměrné psychické zátěže. Učitelé pracují v dlouhodobě vynucené pozici (dlouhé stání), u učitelů bylo dále zjištěno zvýšené riziko infekcí, poruchy hlasivek, nadměrné expozice hluku či chemickým látkám. Paprštejnová společně s kolegyněmi provedla dotazníkové šetření, a to ve spolupráci s Ústavem hygieny a preventivního lékařství LF UK v Hradci Králové a Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Šetření bylo mimo jiné zaměřené právě na zjištění životního stylu českých učitelů různých druhů škol. Autorky nenašly genderový rozdíl mezi respondenty jako například předchozí výzkum Kožené z roku 2006, který ukázal, že učitelé-muži vykazují lepší životní styl než učitelky-ženy. Výzkum však odkryl rozdíly mezi ředitelkami a učitelkami bez funkce: ředitelky měly nižší fyzickou aktivitu, vyšší hmotnost, pocit vyšší pracovní zátěže, vyšší možnost rozhodování a nižší krátkodobou nemocnost.
Co se týče rizikových faktorů životního stylu, konkrétně na příklad kouření, výzkum potvrdil i předchozí znalosti Kožená (2006) a Šmejkalové et al. (2009), že učitelé kouří významně méně než průměrná česká populace (Paprštejnová et al., 2013).
V případě zájmu o detailnější výsledky představovaného výzkumu můžete zjistit více ZDE.
Reference:
Paprštejnová et al. (2011). Zdravotní styl českých učitelů různých stupňů škol. Pedagogika, 21(2), 164-174.
