Pro dnešní dobu je charakteristické postupné stárnutí populace, které se nevyhýbá ani učitelské profesi. Značná část českých učitelů již je nebo v blízké době bude v předdůchodovém věku. Jde o dobu, kdy pro ně může být učitelská práce stále náročnější. Na druhou stranu ze školství odcházejí i učitelé mladí. Stále důležitější je proto hledání odpovědí na otázku, jak učitelům pomoci, aby byli schopni v různých etapách profesní kariéry plnit pracovní nároky spojené s učitelstvím a svoji profesi předčasně neopouštěli. V zahraničí je jednou ze strategií podpora pracovní schopnosti. Co vše pracovní schopnost ovlivňuje? Jak je možné ji u učitelů udržovat či dokonce zvyšovat? Na tyto otázky odpovídá výzkum, kterého se v roce 2019 zúčastnilo 531 učitelů českých středních škol.
Výzkum byl realizován jako součást projektu „Modifikace finského vzdělávacího programu Towards Successful Seniority na základě aktuálních potřeb učitelů středních škol (Profesní seniorita)“ a podíleli se na něm členové našeho týmu. Více o projektu se dozvíte na stránce o nás.
Pracovní schopnost představuje dispozice člověka pro úspěšné plnění požadavků, které jsou na něj při vykonávání práce kladeny. Podrobnější popis pracovní schopnosti naleznete na našich stánkách ZDE.
Možná vás napadá otázka, proč se pracovní schopností učitelů vůbec zabývat. Z předchozích výzkumů víme, že nízká pracovní schopnost:
Není překvapením, že u českých učitelů jejich pracovní schopnost klesá rovnoměrně s věkem. Ze zahraničních výzkumů již víme, že k výraznějšímu poklesu dochází zejména u učitelů starších 50 let. U této věkové skupiny učitelů jsou však v pracovní schopnosti velké rozdíly. Někteří učitelé mají pracovní schopnost, která jim umožňuje vykonávat práci bez větších potíží a předčí tak i mladé učitele. Jiní ale mohou mít značné problémy plnit i základní pracovní požadavky. Ukazuje se tak, že pokles pracovní schopnosti nemusí být vždy spojen se stárnutím a že na pracovní schopnost mohou mít vliv i další faktory. To nás inspirovalo k další práci s daty.
První naše úvaha byla, že se učitelé musí vypořádávat s vysokými (a dlužno dodat že v dnešní době i dynamicky se měnícími) pracovními nároky. Jak se nároky učitelské práce promítají do pracovní schopnosti učitelů? Velké pracovní nároky vyčerpávají duševní a fyzické zdroje učitelů, vedou k postupnému poklesu energie, zdravotním problémům a tím pádem ke snížení schopnosti vykonávat učitelskou práci. V našem výzkumu jsme navíc zjistili, že se do pracovní schopnosti učitelů negativně promítají specifické povinnosti spojené s výkonem funkce třídního učitele. Proč tomu tak je, zatím přesně nevíme. Třídní učitelé jsou zodpovědní nejenom za přípravu a vedení vlastní výuky, ale i za management třídy, za zajišťování komunikace mezi školou a rodiči apod. Na základě zkušeností z praxe předpokládáme, že zátěž spojená třídnictvím může u některých učitelů vyvolávat stres, který se negativně promítá do jejich pracovní schopnosti.
V nepracovní oblasti se do pracovní schopnosti učitelů nepříznivě promítají povinnosti spojené s dlouhodobou péčí o stárnoucí příbuzné. To je opět vysvětlitelné tím, že dlouhodobá péče o blízké člověka vyčerpává, což se může nepříznivě promítnout do fyzického a duševního zdraví, které tvoří jednu z hlavních složek pracovní schopnosti. Navíc jsme zjistili, že o příbuzné se starají zejména učitelé vyššího věku, kteří potřebují delší čas na zotavení. S péčí o příbuzné je však spojen nedostatek času na kvalitní odpočinek, což se u nich může nepříznivě projevit v poklesu pracovní výkonnosti a následně i pracovní schopnosti.
Třídní učitelé a učitelé pečující o starší příbuzné jsou více ohrožení nižší pracovní schopností.
Další oblastí, která je pro pracovní schopnost učitelů důležitá, jsou vztahy s vedením školy, s kolegy, se žáky a jejich rodiči. V našem výzkumu jsme zjistili, že příznivé mezilidské vztahy ve školním prostředí se pozitivně promítají do úrovně jejich pracovní schopnosti. Tento poznatek o českých učitelích můžeme doplnit i znalostmi z některých zahraničních výzkumů. Ty naznačují, že pro pracovní schopnost je důležité zejména podpůrné pracovní klima. Příznivě působí, když učitelé od svých nadřízených a kolegů získávají podporu a pomoc, ale také pozitivní zpětnou vazbu na svoji práci. Naopak psychické vypětí spojené s nekázní žáků, kterou musí učitelé řešit ve vyučování i mimo něj, pracovní schopnost učitelů významně snižuje. Obdobně může působit mobbing či bossing.
Z dřívějších výzkumů víme, že je pracovní schopnost ovlivněna životním stylem. Do pracovní schopnosti se nepříznivě promítá nedostatek pohybu, nezdravé stravování, nízká kvalita spánku, kouření či nadměrná konzumace alkoholu. Náš výzkum rozšířil tyto poznatky o zjištění, že na pracovní schopnost má vliv i tzv. work-life balance. Učitelé, kteří dokáží najít rovnováhu či správný poměr mezi prací a volným časem, mohou ze svého přístupu těžit v podobě vyšší pracovní schopnosti.
Neschopnost plnit pracovní požadavky a chronický stres mohou u učitelů vést k syndromu vyhoření. Jak náš výzkum, tak i jiné zahraniční výzkumy prokázaly, že syndrom vyhoření má na pracovní schopnost negativní dopad. Vztah mezi syndromem vyhoření a pracovní schopností však může mít i opačný směr. Snížená pracovní schopnost může vést k tomu, že učitelé nejsou schopni vyrovnávat se s nároky své práce, což se může projevit ve vyhoření.
Přepokládali jsme, že se vzrůstajícím počtem let v učitelské profesi bude pracovní schopnost učitelů klesat. Domnívali jsme se, že příčinou bude ztráta životní energie a přibývající zdravotní problémy. Naše poznatky však naznačují, že čas strávený v profesi není pro změny v pracovní schopnosti tak významný jako v případě věku. Naše zjištění naznačují, že se vzrůstajícím počtem let v profesi získávají učitelé pracovní zkušenosti, které jim umožňují se s pracovními požadavky lépe vypořádat, než je tomu u začínajících učitelů. Naskýtá se i druhé vysvětlení, že v učitelské profesi (bez ohledu na délku pracovních zkušeností) zůstávají jen učitelé, kteří jsou schopni plnit pracovní požadavky, a ti, kteří jim nejsou schopni dostát, ze školství odcházejí.
Další oblastí, na kterou jsme zaměřili pozornost, byl pracovní úvazek učitelů. Předchozí výzkumy totiž ukázaly, že zaměstnanci pracující na částečný úvazek, měly nižší pracovní schopnost. To bylo objasněno tím, že tito učitelé musí v krátkém pracovním čase zvládat velké množství práce, a navíc nezískávají sociální podporu od nadřízených a kolegů ve stejné míře a kvalitě jako učitelé, kteří jsou ve škole na celý pracovní úvazek. Náš výzkum však naznačuje, že učitelé pracující na částečný úvazek nejsou vyloučeni z aktivit a sociálních vztahů, které pracovní schopnost podporují. Naopak se ukazuje, že částečný úvazek může být určitou výhodou, neboť člověku poskytuje čas pro odpočinek a work-life balance.
Přestože jsme zjistili, že pracovní schopnost se snižuje s věkem, cílené intervenční programy by nebylo vhodné zaměřit pouze na stárnoucí učitele. Náš výzkum naopak naznačil, že:
Celý text studie v anglickém jazyce si můžete přečíst zde
Hlaďo, P., Dosedlová, J., Harvánková, K., Novotný, P., Gottfried J., Rečka, K., Petrovová, M., Pokorný, B., & Štorová, I. (2020). Work ability among upper-secondary school teachers: Examining the role of burnout, sense of coherence, and work-related and lifestyle factors. International Journal of Environmental Research and Public Health, 17(24), 9185. https://doi.org/10.3390/ijerph17249185
Článek se zaměřuje na vztah mezi fyzickou aktivitou a pracovní produktivitou. Vysvětluje, jak pravidelná tělesná aktivita může pozitivně ovlivnit výkonnost a efektivitu při práci. Nabízí také konkrétní způsoby, jak mohou organizace podpořit fyzickou aktivitu svých zaměstnanců.
Článek popisuje různé vnitřní a vnější faktory, které přispívají k vytváření pozitivní pracovní atmosféry. Dozvíte se v něm o důležitosti týmové spolupráce, týmových rolích a významu stylu vedení pro pracovní spokojenost zaměstnanců v rámci kolektivu.
