Tento článek se věnuje prevenci názorových onemocnění. Dozvíte se v něm přehled důležitých informací ke třem onemocněním, která jsou v ČR předmětem screeningových programů. Překvapí vás možná konkrétní čísla ze statistik, o která se článek opírá.
Máte představu, kolik lidí na celém světě ročně onemocní rakovinou? Celosvětově onemocní rakovinou každoročně více než 14 milionů lidí a z toho přes 8 milionů pacientů na toto onemocnění umírá. V ČR zhoubnými nádory každoročně onemocní téměř 80 000 lidí. Jejich výskyt má bohužel vzrůstající tendenci. Včasnost zachycení nádorového onemocnění v raném stadiu má zásadní roli pro prognózu pacienta. Pravděpodobnost úspěšného vyléčení takového onemocnění je mnohonásobně vyšší, nežli při zjištění onemocnění až v pokročilém stadiu.
Screeningu karcinomu prsu v České republice se před deseti lety zúčastnilo pouze 51 % cílové populace, u rakoviny děložního hrdla to ve stejném období bylo 55 % cílové populace. Pro srovnání ve vyspělých státech Evropské unie byla účast cílového obyvatelstva více jak 70 %. Ještě horší je situace u screeningu kolorektálního karcinomu, kde vyšetření v roce 2010 absolvovalo jen 23 % cílové populace, přičemž za minimální se považuje účast alespoň 50 % cílových pacientů.
V praxi se pro zvýšení počtu provedených preventivních onkologických vyšetření osvědčuje systém adresného zvaní, kdy jsou na preventivní vyšetření postupně dopisem zváni klienti všech zdravotních pojišťoven. Současně probíhá v posledních letech informační kampaň zaměřená na širokou veřejnost s cílem podpořit aktivní přístup občanů k péči o vlastní zdraví a zvýšit návštěvnost preventivních vyšetření.
Pojďme se blíže podívat na tři onemocnění, která jsou předmětem screeningových programů. První dvě se týkají žen, poslední žen i mužů.
Zhoubné nádory prsu představují v současné době jeden z nejzávažnějších epidemiologických problémů v ČR. V naší zemi je každoročně diagnostikováno více než 6000 nových případů, po prodělané léčbě žije asi 50 000 žen, na následky nemoci ročně umírá kolem 2000 žen.
U mužů se diagnóza karcinom prsu vyskytuje vzácně. Dosud není známá účinná primární prevence, tedy zamezení vzniku nádorového ložiska v prsní tkáni. Jedinou účinnou možností boje s rakovinou prsu je sekundární prevence pomocí zobrazovacích metod. Pouze včasná diagnostika, založená na cíleném vyšetření prsů, je základem úspěšné léčby. Diagnostikovat lze dvojím způsobem:
Prsa by si měla žena preventivně sama vyšetřovat každý měsíc asi týden po skončení menstruace. Samovyšetření by se mělo stát běžnou součástí života. Žena se musí naučit dobře znát anatomii svého prsu a to i v průběhu měsíčního hormonálního cyklu. Začít by se mělo pohledem do zrcadla, jestli se prsa za měsíc nezměnila. Varováním jsou změny, prohlubně v kůži, pomerančová kůže nebo vpáčená bradavka, výtok. Hlavní vyšetření je nejlepší provádět vleže na zádech s jednou rukou za hlavou, současně druhou rukou celý prs třemi prsty krouživými pohyby po jednotlivých kvadrantech prohmatávat. Podrobné návody jsou i na webech mamografických center a pacientských organizací.
Od věku 45 let jsou ženy zvány na pravidelná vyšetření mamografem, který funguje jako rentgenový přístroj. Toto neinvazivní vyšetření hradí zdravotní pojišťovna. Pravidelným screeningovým mamografickým vyšetřením, případně doplněným o další metody, je možné zjistit většinu nádorů již v počátečním stádiu, tedy v době, kdy jsou dobře léčitelné. Tak je možné snížit úmrtnost až o 30 %. Vyšetření je pro ženy nad věkovou hranicí indikováno každé dva roky a je plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Proběhne na specializovaném pracovišti na základě žádanky vystavené gynekologem či praktickým lékařem. U mladších žen ve fertilním věku lékaři v indikovaných případech vyšetřují ultrazvukem.
Zhoubným nádorem děložního čípku v České republice ročně onemocní kolem 1100 žen a asi 400 z nich na toto onemocnění ročně umírá. Za nejvýznamnější rizikový faktor dnes považujeme infekci nádory vyvolávajícím typem lidského papilomaviru (HPV). Tento virus se přenáší z 99 % pohlavním stykem. S papilomavirovou infekcí se během života setká až 80 % žen i mužů. K infekci jsou nejnáchylnější mladé dívky, kterým také v období hledání stálých partnerů a někdy i promiskuity hrozí největší riziko nákazy. V některých případech se z této zdánlivě neškodné infekce vyvine přednádorový stav a poté zhoubný nádor.
Počáteční změny se dlouho neprojevují žádnými zdravotními obtížemi a lze je odhalit pouze vyšetřením u gynekologa v rámci preventivní prohlídky. Tu hradí zdravotní pojišťovny každoročně a je pro pacientky bezplatná. Stěrem odebraný vzorek sliznice čípku děložního se vyšetří cytologicky v laboratoři.
Výskyt rakoviny tlustého střeva a konečníku, odborným názvem kolorektálního karcinomu, v ČR stále roste. Každoročně je zhoubný nádor tlustého střeva či konečníku zjištěn asi u 8000 osob a je tak druhým nejčastějším nádorovým onemocněním u mužů i u žen, s výjimkou některých nádorů kožních. Postihuje především populaci nad 50 let věku. Při srovnání s jinými zeměmi patříme ke státům s nejvyšším výskytem. Ročně na toto onemocnění umírá více než 4000 pacientů.
Úspěšného léčení je možné dosáhnout pouze včasným vyšetřením. To je založeno na pravidelných testech okultního (skrytého) krvácení do stolice nebo na kolonoskopickém vyšetření, které umožní endoskopem prohlédnout celé střevo. Vyšetření na zjištění event. mikroskopického krvácení do stolice (TOKS) se provádí nenáročným testem, který je nabízen v rámci preventivních prohlídek u praktických lékařů a gynekologů. Lidé ve věku od 50 let by TOKS měli absolvovat každoročně, osoby starší 55 let se mohou navíc rozhodnout pro kolonoskopické vyšetření (stačí jednou za deset let). Vyšetření jsou plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Při jakýchkoliv obtížích je však třeba navštívit lékaře ihned.
Odpovězte si popravdě:
Máte dostatek informací o dostupných screeningových programech? Využíváte vy sám/sama této možnosti? Pokud ne, proč …?
Pokud nemáte potřebné informace o problematice nádorových onemocnění, naleznete je například na souhrnném webovém portálu www.bezrakoviny.cz anebo na webových stránkách jednotlivých onemocnění www.mamo.cz, www.cervix.cz a www.kolorektum.cz. Získáte zde nejen další informace o onkologické problematice a o možnostech prevence, ale i seznam akreditovaných diagnostických pracovišť a laboratoří, kde jsou vzorky testovány. Pro dotazy týkající se těchto nemocí je možné využít také internetovou poradnu, kde odpovídají přední odborníci.
Článek se zaměřuje na vztah mezi fyzickou aktivitou a pracovní produktivitou. Vysvětluje, jak pravidelná tělesná aktivita může pozitivně ovlivnit výkonnost a efektivitu při práci. Nabízí také konkrétní způsoby, jak mohou organizace podpořit fyzickou aktivitu svých zaměstnanců.
Článek popisuje formou infografiky příznaky syndromu vyhoření a nabízí různé strategie, jak mu předcházet. Může posloužit jako průvodce pro ty, kteří chtějí zabránit syndromu vyhoření a udržet si harmonii mezi prací a osobním životem.
